Závěť pořízená v patrném a bezprostředním ohrožení života

Dnes se zaměříme na zvláštní formu pořizování závěti, pro kterou občanský zákoník nepožaduje tak přísné požadavky, jako v případě běžně pořizovaných závětí. Jedná se o závěť pořizovanou v případě nenadálé události, kvůli které hrozí zůstaviteli patrné a bezprostřední ohrožení života. V takovém případě může podle ustanovení § 1542 občanského zákoníku zůstavitel pořídit závěť ústně před třemi svědky.

Nyní se přesuneme k rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 7. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4333/2017, který se k tomu nedávno vyjadřoval. Ke skutkovému stavu je nutné uvést, že u zůstavitele se sešli tři osoby z důvodu rozhodnutí o opravě domu zůstavitele, který po sdělení, kolik bude oprava stát, řekl, že je mu to jedno, že to stejně všechno bude jednoho z nich (např. Karla), resp. že mu (Karlovi) všechno dává. Bylo také zjištěno, že zůstavitel již v minulosti opakovaně říkal, že všechno dá té samé osobě (Karlovi).

Zůstavitel trpěl chronickými víceorgánovými nemocemi, které svým charakterem splňovaly předpoklad, že nedojde k jejich vyléčení, v terminálním stadiu se jedná o život ohrožující choroby, a právě v té době došlo k náhlému psychickému i fyzickému zhoršení zdravotního stavu zůstavitele, který se vzhledem k jeho polymorbiditě nedal předpokládat.

Nicméně Nejvyšší soud uvedl, že při skutkovém stavu, jak byl výše popsán, se nejednalo o platné pořízení závěti, neboť okolnosti doprovázející údajné pořízení závěti zůstavitelem nelze považovat za náhlé zhoršení zdravotního stavu zůstavitele, byť byl o dva dny později přijat do nemocničního ošetřování a za šest dní zemřel. Zjištěný skutkový stav naopak svědčí o tom, že již tři měsíce si měl být zůstavitel vědom vážnosti svého onemocnění, když jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval, když v posledním období byl dokonce závislý na pomoci jiných osob.

Zhoršení zdravotního stavu, k němuž došlo, tak nemohlo být neočekávaným a překvapivým. Navíc soud dodává, že pokud mohl být zůstavitel přítomen projednání opravy svého domu a měl se vyjadřovat i k ceně za opravu, není na místě úvaha, že by nemohl pořídit závěť bez úlev; nežil totiž v místě, kam by se nemohl během krátké doby dostavit notář nebo advokát za účelem sepsání závěti.

Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient