Povinnost platit „Popelničné“ v podobě dnešního znění zákona o místních poplatcích ve vztahu k nezletilým byla Ústavním soudem prohlášena za neústavní
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, lidově známější jako „popelničné“, je nevratný, avšak ekvivalentní poplatek, který může každá obce nakázat svým rezidentům obecně závaznou vyhláškou. V zákoně však je uvedeno, že ty poplatky platí ty osoby, které mají v obci trvalý pobyt. A to bez ohledu na věk, nebo objektivní možnost tyto poplatky uhradit. Zákonodárce sice předpokládal, že za nezletilé budou poplatky odvádět rodiče, avšak z textu zákona ani z extenzivního výkladu rodičovské odpovědnosti nevyplývá odpovědnost rodičů, potažmo jiných zákonných zástupců, za jejich nezaplacení. Tuto odpovědnost nese samo dítě, a to i když dost dobře nemůže mít vlastní příjem a mnohdy si této odpovědnosti ani není vědomo (po dětech nelze požadovat plnou znalost práva)
K tomuto se vyjádřil Ústavní soud plenárním nálezem ze dne 8. srpna 2017 sp. zn. Pl. ÚS 9/15. Zde šlo o holčičku, za kterou rodiče nezaplatili „popelničné“ a do zletilosti vstoupila s exekucí na nahromaděné nedoplatky. K problematice daní a poplatků pro nezletilé obecně, se soud vyjádřil pozitivně, tedy že jsou přípustné. Avšak nesmí mít tvz. Rdoucící efekt. Tedy, že veřejná moc nemůže nezletilým ukládat povinnosti, které svou mírou a způsobem zatěžují nad únosnou mez možnost přizpůsobit si život podle vlastní potřeby.
V podobě aktuální právní úpravy ÚS usoudil, že se jedná o povinnosti s rdousícím efektem. Děti tak mohou vstupovat do zletilosti s desetitisícovými dluhy, které jim brání si v dospělosti začít budovat vlastní samostatnou domácnost, a může to mít za následek i zvýšení kriminality.
Z těchto důvodu tedy ÚS prohlásil § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, za neústavní. Neznamená to ale, že od teď děti nemusí tyto poplatky platit. Jen není přípustné, aby úprava nedbala na důležité faktory, jako jsou věk, sociální situace, nebo objektivní a nezaviněná nemožnost plnit.
Lukáš Verner, praktikant