Navrhovaná změna zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestních činů
Vláda předložila Poslanecké sněmovně dne 24. 11. 2015 novelu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestních činů (dále taky jenom „ZOTČ“), ve které navrhuje některé významné změny s presumovanou účinností od 1. 7. 2016 (viz sněmovní tisk č. 658). Předmětný zákon (ZOTČ) je v České republice účinný od 1. 8. 2013 a byl vyhotoven jako implementační reakce na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu. Novelizace odráží poznatky praxe jednotlivých subjektů poskytujících informace a pomoc obětem trestních činů, které byly shromážděny po roce účinnosti zákona.
Za nejvýznamnější novinky novely ZOTČ je možné považovat zejména:
– Obsahová konkretizace pojmu „oběť“. Navrhuje se zúžení dotčených (poškozených) fyzických osob v případě trestného činu majícího za následek usmrcení oběti podmínkou, podle které za oběť budou dle navrhované úpravy považovány pouze osoby, které v důsledku smrti oběti skutečně utrpěly nějakou újmu. Tato inovace je reakcí na v praxi časté situace, kdy dle stávajícího zákona byly odškodňovány také osoby, které se zesnulou obětí neudržovaly za jejího života žádné styky, a smrt oběti se jich nijak nedotýká (např. vzdálení sourozenci). Oproti dosavadnímu znění pak navrhovaná úprava dále považuje za oběť i osobu, které zesnulá oběť ke dni své smrti poskytovala nebo byla povinna poskytovat výživu.
– Extenze skutkových podstat trestních činů, které vymezují „zvlášť zranitelné oběti“. Navrhovaná úprava v souladu s tímto požadavkem nově pod pojem zvlášť zranitelné oběti zahrnuje rovněž oběti trestného činu teroristického útoku (§ 311 TZ), oběti tzv. hatecrimes [trestných činů spáchaných pro příslušnost k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob apod. ] a oběti trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny. Novela také rozšiřuje kategorii zvlášť zranitelných obětí o osoby vysokého věku, kde je však vždy potřeba zkoumat, zda vysoký věk může vzhledem k okolnostem případu a poměrům dotyčného bránit jeho plnému a účelnému uplatnění ve společnosti ve srovnání s jejími ostatními členy.Osobou vysokého věku se zde dle trestní praxe rozumí příjemce starobního důchodu a osoba ve věku od 60 let, pokud jí nárok na starobní důchod nevznikl. Dále se zavádí presumpce oběti jako zvlášť zranitelné v nejednoznačných případech.
– Rozšíření informační povinnosti orgánů činných v trestním řízení. Např. extenze o informace o nejblíže dostupných pobytových službách a poskytovatelích zdravotních služeb, písemné potvrzení přijetí trestního oznámení příslušnými orgány, na žádost informace o skutku, ze kterého je osoba, proti níž se řízení vede, obviněna apod. Dále je také modifikován způsob, rozsah a forma poskytnutí informací dle stávajícího § 13 ZOTČ.
– Způsob určení výše peněžité pomoci u pozůstalých po oběti. Součet všech částek, které oběť již obdržela z titulu náhrady škody, se dle navrhované úpravy odečítá od paušální částky peněžité pomoci stanovené pro osoby pozůstalé po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela.
– Pravomoci Ministerstva spravedlnosti k zrušení původního a vydání nového rozhodnutí ohledně poskytnuté peněžní pomoci. Navrhovaná úprava má ministerstvu umožnit, aby v stanovených případech provedlo nové řízení a vydalo nové rozhodnutí o žádosti, aby mohlo následně vymoci na oběti neodůvodněný přeplatek zpět.
– Založení oprávnění Ministerstva spravedlnosti k nahlížení do některých údajů v základních registrech či agentových informačních systémech. Tato kompetence bude zavedena v novém § 32a ZOTČ.
Navrhovaná novelizace zákona nastavuje i další povinnosti, oprávnění či kompetence jednotlivých subjektů trestního řízení. Proces schvalování této novely je však ještě v počátcích a v jeho průběhu nepochybně může dojít k legislativním úpravám jednotlivých změn, proto je tento příspěvek nutné brát prozatím toliko nezávazně.
Peter Fedor, advokátní praktikant