Celostátní referendum
Dne 13. 7. 2015 vláda schválila návrh ústavního zákona o celostátním referendu, dle kterého by občané mohli přímo rozhodovat o věcech vnitrostátníchi zahraničních.Cílem uvedeného návrhu je zvýšení vlivu veřejného mínění na výkon moci zákonodárné a výkonné.
V referendu by se tak mohlov případě přijetí tohoto zákona rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu,avšak s výjimkou rozhodování o základních právech a svobodách, státním rozpočtu, daních a poplatcích, změnách podstatných náležitostí právního státu, porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a o jejich odvolávání z funkcí, a dále s výjimkou rozhodování o individuálních právech a povinnostech. Nemělo by tedy být možné zasahovat například do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády.
Návrh na konání referenda by byl oprávněn podat každý občan České republiky nebo skupina občanů České republiky, kteří dosáhli věku 18 let ke dni podání návrhu na konání referenda, podpoří-li tento jejich návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli věku 18 let ke dni podání návrhu na konání referenda.Referendum by pak měl vyhlásit prezident republiky.
O souladu návrhu na konání celostátního referenda s ústavním zákonem o celostátním referendu a se zákonem vydaným k jeho provedení by na návrh vlády, skupiny nejméně 25 poslanců nebo skupiny nejméně 10 senátorů rozhodovat Ústavní soud.
Rozhodnutí přijaté v referendu by mělo mít sílu zákona. V referendu by pak bylo rozhodnutí přijato, pokud nadpoloviční většina hlasujících a současně nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu kladně, nebo záporně.Otázka v referendu by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět „ano“ či „ne“, dotazů by mohlo být víc.
Většinová část odborné i laické veřejnosti je toho mínění, že tento zákon v naší republice stále chybí, a měl by být přijat. Existují však kritici některých konkrétnější okolností této navrhované právní úpravy, a to například počet požadovaných podpisů, možnost, že by závěr referenda mohl zkoumat Ústavní soud nebo například i skutečnost, že by bylo možné konat referendum o záležitostech, o kterých by laikové rozhodovat neměli, například o maximální povolené rychlosti.
Mgr. Petra Beránková, advokátní koncipient