Ztížení společenského uplatnění u dětí v nejútlejším věku
Jak již název napovídá, setkáme se dnes s problematikou „zmařené budoucnosti“ u dětí, které jsou tak nízkého věku, že u nich nelze porovnat, o kolik se jejich současné společenské uplatnění zmenšilo. Standardní postup bývá, že se vyhotoví znalecký posudek, ve kterém znalec zkoumá všechna omezení, které bude mít poškozený ve svém rodinném, společenském, kulturním, pracovním a sportovním životě v důsledku způsobené újmy na zdraví. Při posuzování je zapotřebí nejprve zmapovat výše uvedené oblasti, a následně zpravidla rok po utrpěné újmě na zdraví zjistit, jak se společenské uplatnění snížilo v každé jednotlivé oblasti. Avšak problém nastane v případě, že zde máme místo dospělého člověka např. sedmiměsíční dítě, jehož rodinný, společenský, kulturní, pracovní a sportovní život ještě nelze dostatečně prozkoumat, a tedy nelze objektivně stanovit, o kolik se tyto jednotlivé složky společenského uplatnění znehodnotí.
Takovýmto případem se nedávno zabýval Nejvyšší soud ČR (sp. zn. 25 Cdo 1900/2017), který stanovoval výši náhrady nezletilé, jež byla jako kojenec očkována proti tuberkulóze v nemocničním zařízení. Bohužel při vakcinaci se v kyčelním kloubu nezletilé, tehdy sedmiměsíční nemluvně, začal projevovat zánět, který způsobila bakterie Mycobacterium Bovis (způsobuje TBC). Tento zánět s prognózou rozšíření do celého těla, způsobil, že nezletilá musela být několikrát operována, navíc přišel bakterií zasažený kyčelní kloub o polovinu své hybnosti a nakonec došlo i ke zkrácení jedné končetiny nezletilé.
Nyní se dostáváme k právnímu hodnocení případu, který se posuzoval podle starých právních předpisů, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., (starý) občanský zákoník, a náhradové vyhlášky. Za účinnosti nového občanského zákoníku ve spojitosti s Metodikou NS se považuje jako hodnota zmařeného lidského života částka okolo 12 milionů, která by zřejmě byla v tomto případě zvýšena odhadem o 30 % – 60 %. Z této hodnoty by poté znalec vycházel, když by její procentuální částí ohodnotil ztížení společenského uplatnění nezletilé. Avšak podle staré právní úpravy – náhradové vyhlášky se dosahovalo výrazně menších částek, než jsem výše uváděl, a proto bylo již popsané ztížení společenského uplatnění nezletilé ohodnoceno v prvním soudním stupni částkou, a nyní se raději posaďte, 90.000,- Kč.
Naštěstí se do věci vložil NS, který uvedl, že: Právě pro extrémně nízký věk poškození zdraví poškozené lze stěží opřít hodnocení závažnosti trvalých zdravotních následků o srovnání aktivit a způsobu života poškozené před poškozením zdraví a po ustálení zdravotního stavu, s čímž jinak efektivně pracuje soudní praxe. Proto za situace, kdy k trvalému poškození zdraví došlo v nejútlejším věku poškozené, je povinností soudu se při posuzování rozsahu náhrady zabývat nejen budoucími omezeními v životě rodinném, ale též jak se poškození projeví v dalších oblastech lidského života a jak ovlivní společenský, kulturní, pracovní a sportovní život poškozené. Jinými slovy řečeno, žalobkyně v důsledku trvalé přítomnosti tuberkulózní bakterie v organismu prakticky od narození nepozná neomezený zdravý vývoj, růst a dospívání, je a bude nevratně omezena nejen po fyzické stránce v budoucím pracovním a zejména osobním životě. Stranou nelze nechat ani zátěž opakovaných narkóz a dlouhodobého užívání medikamentů.
Z tohoto důvodu došlo ke zvýšení částky na náhradu za ztížené společenského uplatnění, která se po korekci ze strany NS vyšplhala na částku ve výši 890.000,- Kč.
Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient