Ztížení podmínek pro podávání šikanózních insolvenčních návrhů, ochrana subjektů před takovými návrhy a nová podoba platební neschopnosti aneb k některým bodům novely insolvenčního zákona zákonem č. 64/2017 Sb.

Ve sbírce zákonů byla dne 3.3.2017 publikována parlamentem schválená novela zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, provedená zákonem č. 64/2017 Sb., která představuje zásadní zásah do průběhu insolvenčních řízení.

Insolvenční návrh bude podroben tzv. předběžnému posouzení soudem (§ 100a), kdy soud, pokud má důvodné pochybnosti o důvodnosti návrhu, může rozhodnout, že nebude zveřejněn tento návrh a jiné dokumenty v insolvenčním rejstříku.

Zákon č. 64/2017 Sb. také doplňuje dosavadní pojetí úpadku ve formě platební neschopnosti, a to pro podnikatele vedoucí účetnictví, kdy zavádí tzv. mezeru krytí (§ 3 odst. 2), což je rozdíl mezi výší splatných peněžitých závazků a výší disponibilních příjmů. Podnikatel nebude v úpadku, pokud tzv. mezera krytí v rozhodném období bude nižší než desetina výše jeho splatných závazků, neboť v takovém případě se bude mít za to, že je schopen splnit své peněžité závazky.

Další významnou novinkou je ustanovení § 105, kdy je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským či exekutorským zápisem s přímou vykonatelností nebo potvrzením auditora, znalce či daňového poradce o tom, že o této pohledávce účtuje.

Dojde-li k odmítnutí insolvenčního návrhu z důvodu bezdůvodnosti, nynější výše pokuty od soudu pro navrhovatele se z 50.000,- Kč zvyšuje na 500.000,- Kč, kdy soud při jejím stanovení přihlédne zejména k okolnostem podání návrhu, následkům a závažnosti, k jednání navrhovatele po podání návrhu, účinné snaze nahradit škodu atd.

Po pravomocném odmítnutí insolvenčního návrhu bude možno podat nový až po uplynutí 6 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí.

Jedním z dalších zásadních bodů je § 390a, kdy návrh na oddlužení musí být sepsán a zda dlužníka podán advokátem, notářem, exekutorem, insolvenčním správcem nebo akreditovanou osobu a zákon stanovuje také maximální výši odměny pro takovou osobu na 4.000,- Kč bez DPH, u společného návrhu na oddlužení manželů 6.000,- Kč bez DPH (a to vč. hotových nákladů, porad s klientem, příp. doplnění návrhu) a tato osoba ji může uplatnit pouze v insolvenčním řízení na úrovni pohledávky za podstatou.

Zákon č. 64/2017 Sb. nabude účinnosti dnem 1.7.2017.

Mgr. Bc. Kamila Klvačová, advokát