Zhojení formálních vad znaleckých posudků
V návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3417/2016, bych zde chtěl poukázat na problematiku znaleckých posudků jako důkazů v civilním řízení, jež trpí formálními vadami.
Soudy hodnotí důkaz znaleckým posudkem jako každý jiný důkaz, avšak s tím rozdílem, že se zabývají, zda má posudek znalce všechny formální náležitosti, tedy zda závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny a zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, zda přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat a zda jeho závěry jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů.
Aby mohl být posudek použitelný jako důkaz, musí být bezvadný, a proto nesmí trpět ani jeho formálními nedostatky – např. chybný název, nedostatek znalecké doložky a znalecké pečetě, atd. Pokud se tedy tyto vady objeví, měl by soud zajistit jejich odstranění, neboť se jedná o odstranitelné vady. Soud však nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, může jej pouze požádat o potřebná vysvětlení, doplnění či odstranění nedostatků posudku, čímž by se měly vady posudku zhojit.
Ústavní soud v usnesení sp. zn. II. ÚS 3020/08 uvádí, že znalecký posudek vypracovaný na návrh strany, v němž chybí znalecká doložka, lze v řízení před soudem číst jen jako listinný důkaz, tj. důkaz, který nemá váhu znaleckého posudku. Nicméně výše je uvedeno, že v takovém případě může soud svým postupem, např. upozorněním znalce v dopise na uvedené pochybení ve spojení s výzvou k jeho odstranění nebo v rámci poučení znalce před jeho výslechem, zajistit odstranění této vady, čímž se z vadného posudku stane posudek bezvadný.
Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient