Vysvětlovací povinnost procesní strany v civilním řízení

V civilním řízení obecně platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na straně účastníka řízení, který z těchto tvrzených skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Proto strana, která něco tvrdí, má povinnost to i prokázat. Každopádně ne vždy je to možné, neboť někdy je pro stranu z objektivních důvodů nemožné či velmi nepravděpodobné, aby se k ní dostaly určité skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, jež jsou zapotřebí k prokázání tvrzení této strany. Nicméně se můžeme setkat s případy, kdy je naopak s těmito skutečnostmi obeznámena strana druhá, jež samozřejmě nemá zájem na tom, aby se skutečnosti dostaly k protistraně.

Ve výše uvedeném případě je strana zatížená důkazním břemenem v nezáviděníhodné situaci, neboť zpravidla není schopna prokázat celý skutkový stav věci. V takovém případě však bude podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR stačit, když strana, jež je zatížena důkazním břemenem, přednese alespoň opěrné body skutkového stavu, jelikož následně nastoupí vysvětlovací povinnost protistrany, kdy nesplnění této povinnosti bude mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila. Vysvětlovací povinnost poté bude nápomocna straně, jež není schopna z objektivních důvodů uvést ucelený skutkový stav věci, k jeho konkretizaci. Vysvětlovací povinnost procesní strany tedy můžeme vysvětlit jako právo protistrany na poskytnutí skutečností, na jejichž základě by mohla konkretizovat svoje tvrzení.

Vysvětlovací povinností se v nedávné době zabýval i Nejvyšší soud ČR, když ve svém usnesení ze dne 15. 12. 2016, 23 Cdo 1711/2016, uvedl, že není možné zaměňovat vysvětlovací povinnost s povinností strany nezatížené důkazním břemenem k iniciativě působící proti sobě samé. Dodal, že vysvětlovací povinnost nastupuje pouze za situace, kdy strana zatížená důkazním břemenem zvýší pravděpodobnost svých skutkových tvrzení přednesením relevantních opěrných bodů, na které může vysvětlovací povinnost navázat.

Vojtěch Strnka, advokátní praktikant