Úmysl v případě zneužití bojových umění pro násilný trestný čin
Spoustu lidí se věnuje nebo alespoň v minulosti věnovalo bojovým uměním či sportům, jako je tradiční karate či judo, nebo dnes modernějšímu systému Krav maga nebo brazilskému jiu-jitsu. Ale málo lidí ví, jaké následky by pro ně mohlo mít užití nabytých dovedností takzvaně „na ulici“.
Pokud totiž ovládáte nějaké bojové umění a je vám tato skutečnost u soudu prokázána, a tyto dovednosti jste užili k činu spočívajícím ve zranění či zabití druhého (ať se už dostanete do rvačky nebo vybočíte z nutné obrany), může vám soud prokázat úmyslné zavinění i v případě, že jste žádné zranění či smrt způsobit vůbec nechtěli!
Tímto se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 8 Tdo 1424/2015. Tam stanovil, že pokud ovládáte bojové umění, které poté užijete ke způsobení škody jinému (když nepočítáme jednání v nutné obraně), je takové jednání minimálně v úmyslu eventuálním (nepřímém) ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. A to z toho důvodu, že osoba znalá bojových umění má být minimálně srozuměna s následky svého jednání. Tzn. i kdyby jste nechtěli dosáhnout takového následku (zranění či zabití druhého), měli jste si být minimálně vědomi, že svým počínáním takový nepříznivý následek můžete způsobit. A to i v případě, že osobě neznalé bojových umění by se zavinění přičítalo jako nedbalostní.
Výše uvedené má pak samozřejmě nepříznivý dopad ohledně větší trestní odpovědnosti. Mohou vám totiž klást za vinu spáchání úmyslného trestného činu, jako je např. vražda či ublížení na zdraví, které je spojeno s vyššími trestními sazbami, než např. ublížení na zdraví z nedbalosti či zabití, které by vám mohlo být kladeno za vinu v případě, že byste neovládali bojová umění a zavinění by bylo prokázáno pouze formou nedbalosti.
Lukáš Verner, advokátní praktikant