Šikánózní insolvenční návrh

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1352/2014 ze dne 26. února 2015 je možné trestně stíhat věřitele, pokud podá tzv. šikanózní insolvenční návrh. Jde o takový návrh na zahájení insolvence, který obsahuje vědomě nepravdivé, lživé nebo smyšlené informace.

Je důležité upozornit na to, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, které mají dopad do poměrů dlužníka i třetích osob, nastávají prakticky okamžitě a dochází u nich k ohrožení pověsti údajného dlužníka. Jednou ze zásad insolvenčního řízení je, aby žádný z jeho účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn. Proto podáním návrhu na insolvenční řízení založeného na smyšlených a neexistujících skutečnostech, které byly navrhovatelem jen účelově uvedeny se záměrem vyvolat důsledky spojené s podáním takového návrhu, a zanesením těchto informací do insolvenčního rejstříku, jenž je veřejnou internetovou sítí, dochází k uvedeným vážným důsledkům (např. ohrožení konkurenceschopnosti v důsledku ztráty důvěry a dobrého jména u klientů a obchodních partnerů).

Podle citovaného rozhodnutí je možné podání takového insolvenčního návrhu, kterým chce jedna osoba donutit druhou k neopodstatněnému plnění, kvalifikovat jako pohrůžku jiné těžké újmy ve smyslu znaků skutkové podstaty trestného činu vydírání. Současně se také osoba podávající takový návrh dopouští trestného činu pomluvy. Pachatel totiž v tomto případě používá nepravdivé informace za tím účelem, aby byly zveřejněny prostřednictvím veřejné počítačové sítě v insolvenčním rejstříku a byly tak neomezeně veřejně přístupné. Tímto jednáním však sleduje své vlastní zájmy a snaží se poškodit osobu, na kterou návrh podává, a donutit ji jednat určitým způsobem, aniž by dotčená osoba byla skutečně v úpadku.

V konkrétním projednávaném případě byl poškozený advokátem, u něhož bylo prokázáno, že se musel s důsledky tohoto na veřejné informační síti uveřejněného sdělení vypořádávat, zejména u svých klientů, a rovněž ve vztahu k bance, která okamžitě reagovala, musel vysvětlovat nepravdivost tvrzení, že je v úpadku, předkládat vyjádření bance a advokátní komoře.

Nejvyšší soud svým rozhodnutím dal jasně najevo, že není možné tolerovat podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení, jež sledují jiný než v zákoně stanovený účel, tedy řešení dlužníkova úpadku.

Mgr. Daniel Gajdošík, advokátní koncipient