Řešení přestupku domluvou
Vláda navrhla novelu zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen OZPŘ), který má za úkol zjednodušit využití institutu napomenutí a zmírnit trestání bagatelních přestupků.
Dle textu aktuální úpravy může správní orgán příkazem na místě za splnění podmínek uvedených v § 91 OZPŘ uložit pouze pokutu a napomenutí. Praxe z minulé právní úpravy ohledně tzv. blokových pokut, byla zažitá a nadále je využívána. Avšak vznikla zde nová administrativní zátěž, protože napomenutí je nově taktéž nutno vydávat ve formě příkazu na místě, tedy zvláštní formou správního rozhodnutí.
Novela mění znění první věty ustanovení § 91 OZPŘ na „Správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku.“
Touto formulací bychom se vrátili do režimu předešlé právní úpravy, která s sebou nese dle důvodové správy hned několik výhod:
- Neformálnost institutu napomenutí, které je aktuálně nutné vydávat formou příkazu na místě, což zmírní administrativní zátěž, jakožto i přispěje ochotě úředních osob tento institut využívat.
- Zmírnění represe bagatelních přestupků, tedy takových, které jsou na hranici společenské nebezpečnosti. Dle navrhovaného znění by úřední osoby byly nejdříve povinny zvážit, zdali vzhledem ke škodlivosti jednání a osobě pachatele není neformální napomenutí dostačující, potažmo jestli by nebylo uložení pokuty v takovémto případě nepřiměřené. Na trestání „společensky více méně neškodných“ přestupků totiž není veřejný zájem.
- Vzhledem k neformální povaze napomenutí, tedy že není vydáváno formou správního rozhodnutí, nebyly by přestupky řešené formou napomenutí nikde evidovány.
V současné chvíli novela prošla Poslaneckou sněmovnou, a to hned na prvním čtení, a pokud novela projde senátem, bude možné řešit napomenutím v podstatě jakékoliv přestupky, takže i přestupky dopravní…tedy za předpokladu, že jednání, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku, bude na hranici společenské nebezpečnosti.
Lukáš Verner, advokátní praktikant