Promlčení nároků z újmy na zdraví aneb pozdě bycha honiti
Dnešní aktualita bude opět z oblasti problematiky nároků vzniklých ublížením na zdraví, kdy se tentokrát zaměříme na nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 25 Cdo 3377/2018, ze dne 31. 10. 2018; tuto problematiku obligatorně zpracovává 25. senát NS. Ohledně skutkového stavu nutno podotknout, že poškozená si přivodila zranění na neudržovaném chodníku, za jehož údržbu odpovídá město. Vzhledem k tomu, že si přivodila trvalé následky na zdraví, žalovala město z titulu odčinění způsobené újmy na jejím zdraví.
Lze spekulovat, z jakého důvodu poškozená se svým advokátem zvolili strategii, při níž nejprve žalovali nároky z bolestného a majetkových škod, a až poté chtěli uplatnit nárok za ztížení společenského uplatnění z důvodu trvalých následků poškozené. Bohužel první řízení trvalo delší dobu, a proto byla druhá žaloba na ztížení společenského uplatnění podána až 2,5 roku po ustálení zdravotního stavu poškozené. Podle současné právní úpravy by to ničemu nevadilo, avšak podle starého občanského zákoníku byla subjektivní promlčecí lhůta pouze dva roky (nyní tři), což vedlo k promlčení nároku a tedy k neúspěchu druhé žaloby.
Poškozená prostřednictvím svého právního zástupce namítala, že i když škodná událost nastala za účinnosti starých právních předpisů, její zdravotní stav se ustálil až v době účinnosti nového občanského zákoníku. Jelikož ustálení zdravotního stavu je taktéž začátkem běhu promlčecí doby, měla by se tato doba posuzovat podle nového občanského zákoníku, a tedy by neměl být nárok promlčen. I když úvaha je to bezesporu zajímavá, není správná, neboť v takovém případě by se nárok z bolestného uplatněný dříve posuzoval podle starých právních předpisů a nárok ze ztížení společenského uplatnění podle nových, což je absurdní. Oba jsou totiž založeny jednou a tou samou škodnou událostí. NS nevyslyšel ani její připomínky proti uplatnění námitky promlčení, která měla být v rozporu s dobrými mravy. Zde NS konstatoval, že uplatnění námitky promlčení je zákonným institutem přispívající k jistotě v právních vztazích, a proto je v tomto případě (a v obdobných) tolerována, dokonce přímo vítána.
Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient