Přestupkové právo po rekodifikaci

Stávající, více než 80x novelizovaný přestupkový zákon (zákon č. 200/1990 Sb.) je možné považovat za obecnou kodifikaci obecné části přestupkového práva (část první zákona) spojenou s taxativním výčtem přestupkových skutkových podstat (část druhá zákona), přičemž jsou další skutkové podstaty přestupků a sankce za ně obsaženy v množství různých jiných zákonů upravujících výkon veřejné správy na jednotlivých úsecích. Porušení povinností stanovených k zajištění výkonu veřejné správy nebo k ochraně jiných společenských zájmů a hodnot (zdraví, osobnost a čest člověka, majetek apod.) je však na správně právní úrovni postihováno orgány veřejné správy také prostřednictvím institutu tzv. jiného správního deliktu, který přestupkový zákon ve svém § 2 odst. 1 definuje jako jiný protiprávní čin, který není označen zákonem jako přestupek. Jiné správní delikty zahrnují rozsáhlou skupinu různorodých protiprávních činů, které lze členit z různých hledisek. Jejich skutkové podstaty jsou také obsaženy v početné řadě jiných zákonů, v nichž je jako pachatel označena právnická nebo podnikající fyzická osoba, tedy fyzická osoba, která porušila právní povinnost při podnikání nebo v přímé souvislosti s ním. Rozdíl mezi přestupkem a jiným správním deliktem je tedy v zásadě jenom teoretický, kdy přestupku se dopouští toliko fyzická osoba a jiného správního deliktu osoba právnická nebo fyzická –  podnikající. Problematičnost této duality (přestupek/jiný správní delikt) v současné právní úpravě spočívá dle zákonodárce mimo jiné hlavně v tom, že jiné správní delikty postrádají obecnou, jak hmotněprávní tak i procesněprávní úpravu (tedy základní hmotněprávní instituty jako např. stanovení odpovědnosti za jiný správní delikt, okolnosti vylučující protiprávnost, důvody zániku odpovědnosti apod., a dále procesní postupy při postihování jiných správních deliktů – deliktní řízení), což v praxi vyvolávalo nemalé problémy spočívající zejména v tom, zda a případně který legislativní rámec je nutné při postihování jiných správních deliktů anagogicky užít (přestupkový zákon, trestní zákon).

S plánovanou účinností od 1. 7. 2017 se dosavadní pojetí přestupkového práva změní. Přestupkový zákon (zákon č. 200/1990 Sb.) a mnoho dalších správněprávních předpisů nebo jejich dílčích částí bude nahrazeno dvěma novými kodexy, a to konkrétně zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jehož předmětem úpravy bude jak obecný hmotněprávní rámec přestupků (vymezení přestupků, podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správníchtrestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání), tak i obecný rámec procesněprávní(postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku). Zákonodárce odstraňuje výše zmíněnou teoretickou dualitu a pod pojem přestupek nově subsumuje i jiný správní delikt, když v ustanovení §5 stanoví, že „Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně zapřestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li otrestný čin.“ Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se tedy po novém bude vztahovat na všechny správněprávní delikty bez ohledu na to, zda jej spáchala fyzická nebo právnická osoba s podnikatelským statusem nebo bez něho.

Druhým ze zmíněných zákonů nahrazující dnešní zákon o přestupcích je zákon o některých přestupcích obsahující výčet skutkových podstat přestupků, které nebudou obsaženy v jiných zákonech. Zavedením tohoto předpisu se zákonodárce snaží o konjunkci těch deliktních skutkových podstat, které ze své povahy zasahují do vícero oblastí veřejného práva a proto není zcela možné je přesunout do konkrétních složkových předpisů. Bude se tedy jednat o jakýsi „sběrný“ nebo „zůstatkový“ přestupkový rámec, přičemž specifičtější (ve smyslu složkové) skutkové podstaty budou transferovány do příslušných právních předpisů (tak např. ostatní přestupky na úseku dopravy budou převedeny do zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, přičemž za současného stavu jsou zakotveny v ustanovení § 23 přestupkového zákona). V novém zákonu o některých přestupcích tak zůstanou skutkové podstaty jako „Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy“, „Přestupky proti veřejnému pořádku“, „Přestupek křivého vysvětlení“ apod., přičemž je zcela možné předpokládat, že v budoucnu bude tento katalog rozšiřován o další, těžko zařaditelné podstaty.

K dnešnímu dni je vládní návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (evidován pod sněmovním tiskem č. 555) v režii Poslanecké sněmovny, která by měla v blízké budoucnosti hlasovat o pozměňovacích návrzích Senátního výboru. Vládní návrh zákona o některých přestupcích byl dne 21. 6. 2016 doručen prezidentovi k podepsání.

Peter Fedor, advokátní praktikant