Paušální náhrada hotových výdajů vzniklých účastníkům bez právního zastoupení
Ode dne 1. 7. 2015 nabyla účinnosti novela č. 139/2015 Sb., na základě které se mimo jiné mění i zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Asi k nejpodstatnější novelizaci došlo v souvislosti s obsahovým doplněním ustanovení § 151, ve kterém je nově včleněn odstavec třetí zakotvující paušální náhradu hotových výdajů procesně úspěšnému účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2. Tato legislativní korekce byla reakcí na poměrně stále čerstvý nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, podle kterého v postavení zastoupených a nezastoupených účastníků „vzniká nerovnost v prokazování vynaložených nákladů, neboť advokátem zastoupený účastník řízení nemusí část hotových výdajů evidovat a dokládat, naopak účastník bez právního zastoupení nemůže možnosti paušální náhrady nákladů řízení využít.“ Dle názoru Ústavního soudu jde přitom o nerovné zacházení, které v konkrétních řízeních zakládá i porušení rovnosti účastníků řízení, tedy práva garantovaného v článku 37 odst. 3 Listiny.
Znění nově vsunutého odstavce je pak následovné. „(3) Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.“
Zmiňovaným prováděcím předpisem zakotvujícím výši paušální náhrady by měla být podle důvodové zprávy k novele zákona vyhláška Ministerstva spravedlnosti. V současné době je veřejně dostupný toliko její návrh , který však ještě neprošel příslušným legislativním procesem, tj. není právně závazný. Podle něj by při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech, ve kterých bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši nepřesahující 50.000,- Kč bez příslušenství, měla činit paušální výše náhrady hotových výdajů účastníka pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. částku ve výši 300,- Kč, v ostatních případech částku ve výši 900,- Kč.
Zjednodušeně řečeno, pokud tedy účastník řízení, který není v řízení zastoupen advokátem (případně notářem, patentovým zástupcem apod.), není schopen (případně z administrativních či jiných faktických důvodů nemá zájem) doložit přesnou výši vynaložených hotových výdajů, může požádat soud o stanovení náhrady hotových výdajů v paušální částce, která činí 300,- Kč (řízení o peněžitém plnění do 50.000,- Kč) nebo 900,- Kč (řízení o peněžitém přesahující 50.000,- Kč). Tato částka je dle lingvistické dikce navrhované vyhlášky Ministerstva spravedlnosti jednorázová, tedy v sobě zahrnuje náhradu hotových výdajů účastníka za celé řízení .
Takto načrtnutý scénář však ještě není nutně finální, protože (jak již bylo výše zmíněno), prováděcí vyhláška Ministerstva spravedlnosti není v dnešní době právně závazná. Je zcela možné, že v blízkém čase dojde k její legislativní úpravě a budou navrženy zcela odlišné metody k uplatnění náhrady hotových výdajů. Každopádně je nutné zmínit, že předmětná novela zákona vyvolala v odborných kruzích obsáhlou diskuzi týkající se její nutnosti, efektivnosti nebo taky hmotněprávní kvalitě. Polemizovaný je kupříkladu samotný rozsah náhrady, systematické zařazení novelizační vsuvky, její paušalizační charakter nebo taky ne/diskriminační potenciál .
Jak již je tomu ve středoevropských kontinentálních právních systémech běžné, s výše rozebranými problémy se budou muset pracně vypořádat obecné soudy prostřednictvím jejich interpretační činnosti. V naší advokátní kanceláři již zastupujeme klienta v soudním řízení, ve kterém jsme diskutované ustanovení aplikovali a momentálně čekáme na jeho meritorní výsledek. Závěrem si však dovolím poznamenat, že ukončením jednoho sporu, se všechny „legislativní mezery“ interpretací nezaplní, tudíž bude nutné vyčkat komplexnější soudní judikatury.
Peter Fedor, advokátní praktikant