Opt-in a obligatorní forma notářského zápisu při unipersonálních společnostech s ručením omezeným

 

Podle čerstvého usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 7 Cmo 411/2014 je při podřazování jednočlenných společností s ručením omezeným pod režim zákona č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“) vždy nutné učinit rozhodnutí jediného společníka o subsumpci pod ZOK formou notářského zápisu.

V předmětném sporu soud prvního stupně usnesením odmítl návrh na zápis změny do obchodního rejstříku spočívající v zápisu podřízení se obchodní korporace dle § 777 odst. 5 ZOK, protože navrhovatel k návrhu doložil rozhodnutí jediného společníka společnosti o podřízení se společnosti zákonu o obchodních korporacích jako celku jen s úředně ověřeným podpisem tohoto společníka. Prvostupňový soud došel k odmítavému závěru na základě konstrukce rozhodování jediného společníka společnosti s ručením omezeným v působnosti valné hromady coby nejvyššího orgánu společnosti (v souladu s §12), když podle této konstrukce společník při rozhodování o změně zakladatelské listiny rozhoduje v působnosti valné hromady a s odkazem na § 190/2 písm. a) patří rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy do působnosti valné hromady.

Navrhovatel podal včasné odvolání s tím, že forma notářského zápisu není potřebná zejména pro to, že ustanovení § 190 ZOK, na které je odkazováno v napadeném usnesení, neukládá, že k tomuto rozhodnutí je potřeba formy notářského zápisu.

Odvolací soud kvitoval názor rejstříkového soudu, avšak dospěl k němu na základě jiného právního posouzení. Vrchní soud rozporoval tvrzení prvostupňového soudu o konstrukci rozhodování jediného společníka společnosti s ručením omezeným v působnosti valné hromady, když poukázal na skutečnost, že na danou věc nedopadají ustanovení zákona upravující tuto konstrukci (tedy § 12 a 190 odst. 2 ZOK).  Ustanovení § 190 odst. 2 písm. a) ZOK se vztahuje jen na vícečlennou společnost s ručením omezeným, neboť toliko ta svolává valnou hromadu a zákonodárce ponechal v dispozici zakladatelů, zda přenesou působnost o rozhodování o změnách v společenské smlouvě na valnou hromadu, či nikoli. Primárně se totiž společenská smlouva (jak u vícečlenné s.r.o. tak i u jednočlenné) mění dohodou (rozhodnutím) všech společníků (jediného společníka) o změně společenské smlouvy, a to ve formě veřejné listiny – notářského zápisu, viz § 147 odst. 1 ZOK. Je tedy nelogické uplatňovat § 190 odst. 2 písm. a) ZOK i na jednočlenné s.r.o., když by pak vznikla situace, že společník by při aplikaci konstrukce rozhodování v působnosti nejvyššího orgánu de facto využitím § 147/1 věty druhé přenesl pravomoc změnit zakladatelskou listinu ze sebe (jako primárního subjektu měnícího zakladatelskou listinu) na sebe (jako subjektu rozhodujícího v působnosti valné hromady).

Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že jediný společník při podřazení obchodní korporace pod režim ZOK podle ustanovení § 777/5, musí rejstříkovému soudu předložit předmětné rozhodnutí formou notářského zápisu, jelikož si to vyžaduje § 147. K tomu však na závěr jenom dodám, že i kdybychom uplatnili domněnku aplikace § 190/2 písm. a) v případě unipersonální společnosti s ručením omezeným (jak ji uplatnil prvostupňový soud), tak je i v tomto případě dle mého soudu zcela nepochybné, že je nutné osvědčit rozhodnutí valné hromady notářským zápisem, jelikož je to „natvrdo“ zakotveno v § 172/1 (s odkazem na § 171/1 písm. a).

Peter Fedor, advokátní praktikant