Omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci
Účelovou komunikaci vymezuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který ji zjednodušeně definuje jako pozemní komunikaci, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelová komunikace ke svému vzniku nevyžaduje vydání rozhodnutí, nýbrž vzniká přímo ze zákona za splnění čtyř podmínek. Nejprve se musí jednat o v terénu patrnou cestu sloužící chodcům nebo vozidlům, sloužící ke spojení nemovitostí s ostatními nemovitostmi nebo komunikacemi či k obhospodařování zemědělských pozemků, vlastník komunikace musí souhlasit s jejím veřejným užíváním a konečně její vznik musí být zapotřebí. Pokud jsou tedy všechny čtyři podmínky naplněny, vzniká ze zákona veřejně přístupná účelová komunikace.
Právě možnost přístupu veřejnosti vadila jednomu vlastníku účelové komunikace, která spojovala místní komunikaci a opodál stojící garáže. Její vlastník se proto rozhodl umístit na její začátek závoru, která by omezovala přístup veřejnosti ke garážím. Celý případ doputoval až před Nejvyšší správní soud (dále jen “NSS“), který ve svém rozhodnutí ze dne 21. 7. 2016, sp.zn. 10 As 58/2015, judikoval, že instalací závory a jejím sklopením na již existující veřejně přístupné účelové komunikace nelze legálně omezit přístup veřejnosti na danou komunikaci. NSS se postupně vyjádřil ke všem argumentům vlastníka komunikace, který vytýkal zejména nedostatečné udělení svého souhlasu. Každopádně zde NSS uvedl, že účelová komunikace vznikla již za původních vlastníků pozemku, když ti v přístupu na pozemek nebránili více než deset let, čímž konkludentně souhlasili s užíváním pozemku jakožto komunikace, přičemž tento souhlas přechází z vlastníka na vlastníka a není potřeba souhlasu nového vlastníka, pokud byl souhlas udělen vlastníky předchozími.
Pokud by však přeci jenom chtěl současný vlastník komunikace omezit její veřejné využití, může tak učinit za přispění příslušného silničního správního úřadu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci a to za účelem nutné ochrany jeho oprávněných zájmů.
Každopádně neoprávněné umístění pevné překážky, například právě v podobě závory, není tou správnou cestou, jak soud trefně poznamenal na konci odůvodnění rozhodnutí, neboť by se mohlo jednat o přestupek podle § 42a odst. 1 písm. l) zákona o pozemních komunikacích či jiný správní delikt podle § 42b odst. 1 písm. l) téhož zákona.
Vojtěch Strnka, advokátní praktikant