Novela zákona o ochraně spotřebitele brojí proti zdlouhavosti a finanční náročnosti spotřebitelských sporů

Poslanecká sněmovna schválila dne 7. 10. 2015 ve třetím čtení návrh novely zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, který se poté vydal na svou cestu senátem, aby byl poté předložen k podpisu prezidentu republiky.

Nejprve si však připomeneme, kdo je v českém právu považován za spotřebitele. Sám zákon o ochraně spotřebitele ho definuje jako každou fyzickou osobu, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu povolání.

Vláda, jakožto předkladatel, usiluje touto novelou zákona o ochraně spotřebitele zavést do spotřebitelského práva několik nových prostředků ochrany spotřebitele, dosáhnout souladu s evropskou legislativou a dále pak posílit pravomoci některých kontrolních orgánů, jakými je například Česká obchodní inspekce.

Co ovšem bude spotřebitele asi nejvíce zajímat, je fakt, že novela počítá se zavedením mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Důvodová zpráva uvádí, že přibližně každý pátý spotřebitel se setkává s problémy s nákupem zboží či služeb. A vzhledem k tomu, že dnes si může spotřebitel vybrat jen z poměrně finančně a časově náročných možností uplatnění svých práv před obecnými nebo rozhodčími soudy, popřípadě před mediátorem, zůstává převážná část těchto problémů nevyřešena. A to se snaží novela napravit. V budoucnu by se proto mohl spotřebitel vydat jinou, alternativní cestou, která by pro něj měla být méně časově a hlavně finančně náročná. Další novinkou by měla být možnost řešit své spory online, ovšem jen v přeshraničních případech, kde doposud spotřebitele odrazovala obava ze špatné vymahatelnosti svých práv.

Pro podnikatele bude mít novela též zásadní význam, neboť pokud spotřebitel ze své iniciativy zahájí mimosoudní řešení sporu před příslušným orgánem, podnikatel bude povinen se řízení účastnit. Aby toho nebylo málo, podnikatelům se dále zvětší informační povinnost vůči spotřebitelům.

V praxi se bude mimosoudním řešením spotřebitelských sporů zabývat několik státních úřadů, a to Česká obchodní inspekce, Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad a finanční arbitr. Z tohoto důvodu by se měly tyto úřady více personálně posilovat a vláda též počítá s uvolněním dalších finančních prostředků jako příjmů do jejich rozpočtů. Tím, že se budou některé spory řešit finančně příznivěji před těmito orgány, ubude spotřebitelských kauz u obecných soudů a ty se pak budou moci naplno věnovat závažnějším případům.

Již jsem se zmiňoval o tom, že by se mělo jednat o mnohem levnější variantu uplatňování svých práv než před obecným soudem. Směrnice o alternativním řešení sporů, která je do této novely implementována, navíc zakotvuje požadavek bezplatnosti, nebo nanejvýš minimálního poplatku. Ovšem zákonodárce si zde vybral cestu bezplatnosti, proto u tohoto typu řízení nebudou spotřebitelům účtovány žádné soudní poplatky. Na druhou stranu, náklady spojené s mimosoudním řešením sporů si strany nesou stále samy.

Vojtěch Strnka, advokátní praktikant