Nejvyšší správní soud: nelze zveřejnit fotku (záznam) pachatele trestné činnosti široké veřejnosti aneb k rozporu práva na soukromí pachatele a práva na ochranu majetku poškozeného

V posledních dnech zaujal odbornou i laickou veřejnost rozsudek Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 3 As 118/2015-38) reagující na situaci, kdy obchodník ve své provozovně instaloval kamerový systém (bez ohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů) a následně po spáchání trestného činu podezřelým zveřejnil na sociální síti facebook fotografii podezřelého při údajné krádeži elektrokola, pořízenou záznamem z tohoto kamerového systému bez souhlasu podezřelého.

Za toto jednání byla obchodníkovi uložena ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů pokuta, který se proti jejímu uložení bránil nejprve rozkladem proti rozhodnutí úřadu (bezúspěšně) a následně u Městského soudu v Praze, kde uspěl, když tento soud konstatoval, že v rámci tzv. testu proporcionality převažuje zájem na ochranu soukromého majetku (obchodníka) nad ochranou osobních údajů (obecně pachatele trestné činnosti), protože pachatel musel vědět, že svým jednáním porušuje zákon za situace, kdy byl informativní tabulkou upozorněn, že prostor je monitorován kamerami a nevidí důvod, proč by takový pachatel měl mít práva stejně chráněna jako osoby, které jednají v souladu se zákonem.

Takové rozhodnutí Městského soudu v Praze napadl Úřad pro ochranu osobních údajů kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud shledal mj., že účelem pořízení kamerové systému má být pouze předání záznamu z něho orgánům činným v trestním řízení, nikoli pořizování záznamu pro budoucí zveřejnění ze strany pořizovatele takového záznamu. Nebylo tedy ze strany soudu správné činit tzv. test proporcionality, protože není co poměřovat, když zákon sám stanoví, kde vedou hranice mezi těmito právy. Použití údajů získaných ze záznamu z kamerového systému mohou sloužit pouze pro odhalení pachatele trestného činu a prokázání jeho viny v trestním řízení a nikoli pro zpřístupnění široké veřejnosti, kdy takové nakládání je vázáno na souhlas dotčeného subjektu. Zejména z těchto důvodů (kromě nepřezkoumatelnosti rozhodnutí z důvodů nezmíněných v tomto článku a vad dokazování) vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. V tomto řízení je soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.

Mgr. Bc. Kamila Klvačová, advokát