Návrh nové úpravy trvalého a přechodného pobytu
Ministerstvo vnitra České republiky navrhuje novou úpravu trvalého a přechodného pobytu obyvatel, kterou předložilo dne 13.4.2015 v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2015. Tato skutečnost vyplývá z návrhu věcného záměru týkajícího se zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech.
Navrhovaná právní úprava by v případě jejího přijetí zásadně změnila charakter trvalého pobytu tak, že by zavedla povinnost občanů hlásit se k trvalému pobytu v místě svého skutečného bydliště. V návaznosti na tento záměr by měl být obnoven i institut přechodného pobytu pro ty osoby, které déle než devadesát dnů pobývají jinde než v místě svého trvalého bydliště.
Jako důvod svého postupu ministerstvo vnitra uvádí zejména skutečnost, že dochází k rostoucímu počtu obyvatel, kteří jsou k trvalému pobytu hlášeni na obecních úřadech. Tato tendence dle ministerstva značně komplikuje činnost jak úřadům, a to například při vybírání poplatků za odpad či za psy, tak dále také významně ztěžuje při vymáhání dluhů práci exekutorům, kteří by změnou charakteru úpravy trvalého pobytu měli být schopni rychleji dohledat skutečný pobyt dlužníka a jeho dluhy tak efektivněji vymáhat.
Důvodem pro dosavadní zaevidování trvalého pobytu osoby na obecním úřadě může být ale nejen snaha občana o únik před exekutory, ale i například nemožnost získat souhlas k trvalému pobytu od majitele nemovitosti, ve které obyvatel fakticky žije. Souhlas majitele by však už podle nově navrhované právní úpravy nebyl potřeba a osobě by měla stačit pro ohlášení adresy jejího trvalého pobytu například jen nájemní smlouva. Trvalý pobyt by tak byl na adrese nemovitosti, již si občan zvolí v místě, kde má v úmyslu trvale pobývat a kde má zpravidla rodinu nebo práci a kde skutečně bydlí.
Nově by se do českého právního řádu měla dle tohoto návrhu vrátit i povinnost hlásit přechodný pobyt, a to u pobytů osob mimo místo trvalého pobytu, které přesáhnou dobu delší 90 dnů. Sdělit další adresu vedle té trvalé by tak musel úřadům každý, kdo své bydliště opustí na více než devadesát dnů. To bývají případy osob žijících v podnájmech, pracovníků na delších služebních cestách, studentů na kolejích nebo třeba chatařů. Podle ministerstva vnitra by opatření kromě lepšího přehledu o tom, kdo se kde zdržuje, mohlo obcím pomoci například i s výběrem poplatků za odpady nebo získáváním peněz na údržbu a v důsledku by vedlo prý i k menšímu počtu nevyzvednutých poštovních zásilek.
Navrhovaný záměr má však pochopitelně i svoje odpůrce. Podle nich se jedná jen o další pokus státu, jak mít svoje občany pod nepřiměřenou kontrolou. Je tedy kritizována snaha státu mít přesnější přehled o tom, kde se jeho obyvatelé reálně přesně zdržují. Mezi další negativa by dále mohla patřit zvýšená administrativní zátěž, kterou by přijetí této novely přineslo.
Mgr. Petra Beránková, advokátní koncipient