K plánovanému rozšíření kompetencí NKÚ

Na půdě Parlamentu České republiky je již od ledna roku 2014 projednávaná novela ústavy ČR, podle které by mělo dojít oproti nynějšímu znění k rozšíření omezeného rozsahu ústavních kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu (sněmovní tisk č. 43). NKÚ je podle ústavních norem (čl. 97 ústavy) nezávislý orgán se sídlem v Praze, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, pak ve svém § 3 specifikuje věcnou působnost tohoto orgánu, kde pod písmeny a) až f) blíže definuje mantinely jeho rozhodovací pravomoci.  Podle důvodové zprávy k navrhované novele však úprava obsažená v § 3 zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu dosavadnímu ústavnímu vymezení kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu ne zcela odpovídá.

Poslanecká sněmovna po schválení v 3. čtení postoupila obsahově okleštěný návrh Senátu v následujícím znění:

Čl. 97

„(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který vykonává kontrolu

1. a) hospodaření s veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejnýchrozpočtů,
2. b) výkonu vlastnických práv v právnických osobách s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku, a to v zákonem stanoveném rozsahu.“

Podle důvodové zprávy, nově navrhovaná úprava působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu umožní výkon jeho kontrolní působnosti nejen ve vztahu k majetku státu a státnímu rozpočtu, resp. prostředkům poskytovaným ze státního rozpočtu, jak je tomu doposud, ale i ve vztahu k majetku veřejných institucí a dále právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, o nichž tak stanoví zákon.

Návrh na rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu je dle důvodové zprávy jedním z prostředkůrealizace cílů, které sledují ozdravení veřejných financí a dosažení vyrovnanosti veřejných rozpočtů. Kromě toho přispěje rovněž k naplnění dalšího předmětu veřejného zájmu, a to zájmuna dosažení zásadně vyšší míry transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a sníženíprostoru pro korupci ve veřejném sektoru.

Tento příspěvek sice není striktně řečeno „aktualitou“, jelikož je jeho předmětem ústavní modifikace navrhovaná již před více než dvěma lety, avšak jeho autor zastává názor, že není zbytečné se této ústavněprávní tématice věnovat častěji, protože její výstup bude nepochybně zajímavým činitelem v oblasti úpravy kontroly veřejného hospodaření, jak v teoretickém, tak zejména v praktickém ohledu.

Peter Fedor, advokátní praktikant