Exekuce podílu v obchodní společnosti
Nejprve je zapotřebí napsat, že níže uvedené platí jak pro soudní výkon rozhodnutí, tak pro postup podle exekučního řádu, kdy exekuci provádí soudní exekutor (dále společně jen „exekuce“). Jak již název tohoto článku napovídá, tak oprávněný se může v probíhající exekuci hojit i z jiných majetkových práv dlužníka (v exekuci označeného jako povinného), mezi které patří i postižení jeho podílu v obchodní korporaci.
Právní úprava vychází ze zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), a ze zákona č. 90/2012 Sb., O obchodních korporacích. Výkon exekuce se dle této právní úpravy dělí podle formy korporace, kdy jinak se postupuje u společníků s převoditelným a jinak nepřevoditelným podílem. Nyní se zde pokusím o opravdu jen velmi stručné nastínění současného právního stavu exekucí nařízených na podíly obchodních společností. Obecně platí, že s postižením obchodního podílu u společníka veřejné obchodní společnosti (dále jen „v.o.s.“) a komplementáře buď zaniká jejich účast ve společnosti, v tomto případě jim náleží vypořádací podíl anebo zaniká celá společnost a každému společníku náleží podíl na likvidačním zůstatku. Každopádně oba podíly jsou vyplaceny exekutorovi a až zbytek finančního obnosu se poté dostává k povinnému.
V dalších typech korporací se již budeme zabývat zmiňovanou převoditelností, kdy pokud je podíl neomezeně převoditelný, platí, že se nejprve musí zkusit vydražit. Pokud je převoditelný omezeně, měla by taktéž následovat jeho dražba, ovšem to pouze za předpokladu, že budou splněny další podmínky zákona, společenské smlouvy nebo stanov. Pokud splněny nebudou, podíl se opakovaně nepodaří vydražit nebo se bude jednat o nepřevoditelný podíl, bude se postupovat přes vypořádací podíl, který bude následně opět zaslán na účet soudního exekutora. Co se týká společností, které vydali cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, tak jejich podíly jsou zpeněženy pomocí obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby poskytující investiční služby v České republice.
Jen pro zajímavost dále uvádím, že soud či soudní exekutor může dle § 320aa OSŘ příslušnému orgánu komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zakázat, aby udělila souhlas povinnému s převodem jeho podílu, je-li ho třeba. Otázkou však zůstává, jak může soud či soudní exekutor nařizovat např. valné hromadě, jak má rozhodovat. Zda je poté každý společník zavázán hlasovat v souladu s požadavkem soudu a zda ponese odpovědnost za to, jak hlasoval?
Na závěr bych se chtěl zabývat situací, kdy dochází k obnovování účasti společníků ve společnosti, neboť 20.5.2015 bylo v této problematice vydáno stěžejní rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (dále jen „NS“), sp. zn. 31 Cdo 2827/2012. V tomto rozhodnutí se NS odvrátil od svého právního názoru, který zastával doposud, ve kterém se účast společníka obnovovala jen tehdy, když byla exekuce zastavena. Čili pokud exekuce nebyla formálně zastavena, ovšem účinky exekučního příkazu zanikly, tak i přes to se účast společníka ve společnosti neobnovovala. Tento velmi formalistický výklad vedl k závěrům, že jedinou podmínkou pro obnovení účasti společníka ve společnosti bylo zastavení exekuce, i když ta je v podstatě zastavena i zrušením exekučního příkazu nebo samotným provedením exekuce (zde patří jak dobrovolné plnění tak i vymožení). Proto se tedy nesčetněkrát stalo, že i když povinný sám dobrovolně zaplatil požadovanou částku, stejně se nakonec jeho účast ve společnosti obnovit nemohla, protože zde nebylo vydáno rozhodnutí o zastavení exekuce. Nyní by taková situace naštěstí už nastat neměla, neboť z vyjádření NS jasně vyplývá, že pokud nebyla vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením podílu v obchodní společnosti, zaniklého v důsledku exekuce, tak se podíl obnoví, zaniknou-li účinky exekučního příkazu, jímž byl podíl postižen.
Vojtěch Strnka, advokátní praktikant