Daň z nabytí nemovitých věcí a DPH

Nejvyšší správní soud vydal rozsudek sp. zn. 4 Afs 88/2017, který je klíčový pro ty plátce DPH, kteří v období od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2016 byli jako převodce nemovité věci poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí. Do základu daně z nemovitých věcí se na základě výše uvedeného rozsudku totiž nově nebude započítávat DPH. Pokud tedy plátci DPH jako převodci v předmětném období zahrnuli do základu daně pro daň z nabytí nemovitých věcí, jsou oprávněni podat dodatečné daňové přiznání a obdržet od finančního úřadu určitou část daně, kterou zaplatili v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu, zpět. Mohou tak učinit nejpozději do 3 let ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání.

Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu převodci dosud v případě zahrnutí DPH danili i částku, která se fakticky nestala součástí jejich majetku. Plátci DPH tak byli znevýhodněni, neboť odváděli vyšší daň z nabytí nemovitých věcí než poplatníci, kteří nebyli plátci DPH.

V předmětném období, na které se změna výpočtu vztahuje, bylo ale možné, aby si smluvní strany dohodly, že poplatníkem této daně z nemovitých věcí bude kupující. Rozsudek by se tedy měl I případů, kdy daň z nabytí nemovitých věcí platil kupující, toto ovšem ukáže až samotná praxe.

Mgr. Daniel Gajdošík