Automatické obnovení nájemní smlouvy

Ustanovení § 2230 odst. 1 občanského zákoníku upravuje automatické obnovení nájmu v případě, užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu. Podle odst. 2 ust. § 2230 občanského zákoníku se odst. 1 nepoužije přesto, že nájemce věc dále užívá, dala-li strana v přiměřené době najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2016 sp. zn. 26 Cdo 4354/2016, k obnovení nájemní smlouvy podle § 2230 odst. 1 občanského zákoníku může dojít jen v případě, že jde o nájem na dobu určitou, který skončil uplynutím sjednané doby nájmu. V případě, že nájem skončil jinak (dohodou, výpovědí – uplynutím výpovědní doby, atd.), se ustanovení § 2230 odst. 1 občanského zákoníku neuplatní, a i v případě, kdy pronajímatel nevyzve nájemce ve lhůtě stanovené v § 2230 odst. 1 občanského zákoníku (a v případě nájmu bytu ve lhůtě stanovené v § 2285 občanského zákoníku, tj. do 3 měsíců po dni, kdy měl skončit nájem), k vrácení věci, k obnovení nájmu nedojde. Ust. § 2230 je tedy možné aplikovat pouze u nájmu na dobu určitou, nikoli u nájmu na dobu neurčitou, který skončil výpovědí.

Mgr. Daniel Gajdošík