Bude v případě úmrtí manžela dokončeno umělé oplodnění?

V případě, že manželský pár splní všechny zákonné podmínky pro umělé oplodnění a má v pořádku veškeré dokumenty tak, že nic nebrání provést umělé oplodnění a manžel zemře, vyvstává otázka, zda bude v léčbě pokračováno.

Manželka žalovala zdravotnické zařízení, aby mu bylo uloženo provést žalobkyni umělé oplodnění, které žalovaná odmítla provést vzhledem k tomu, že zde nebyl platný souhlas manžela žalobkyně (byl starší než 6 měsíců).

Takovým případem se zabýval Nejvyšší soud ČR, který ve svém rozsudku ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4020/2017 rozhodl takto:

Poskytovatel, kterému bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru reprodukční medicína, není povinen dokončit umělé oplodnění ze zárodečné buňky ženy a kryokonzervovaných spermií jejího zemřelého manžela.

Dokončit proces umělého oplodnění podle zákona o specifických lékařských službách je poskytovatel povinen jen v rámci léčby neplodného páru. Postup podle tohoto zákona je možný jen „inter vivos“ (mezi živými), a to navíc jen při „léčbě neplodnosti“. Po smrti muže tvořícího neplodný pár, již pojmově o neplodném páru nelze uvažovat, a nelze proto ani takový neplodný pár „léčit“.

Platná právní úprava, jak je stanovena v českém právním řádu, se s ohledem na judikaturní závěry Evropského soudu pro lidská práva nachází v prostoru pro uvážení států a námitky žalobkyně proto nelze uznat ani na podkladě čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nejvyšší soud tak neshledává důvod k přijetí závěru o skutečném zásahu do práva na respektování soukromého života žalobkyně.

Mgr. Ing. Petra Kučerová, advokátní koncipientka

June 29, 2018

Advokátní kancelář hledá koncipienta/koncipientku!

Zavedená advokátní kancelář s více než 13 letou tradicí poskytující komplexní právní služby přijme do svého týmu pro své sídlo v Brně uchazeče na pozici advokátní koncipient/koncipientka pro výkon generální praxe (včetně trestního práva). Požadujeme: bezúhonnost, výbornou znalost práva s důrazem na schopnost znalosti aplikovat v praxi, schopnost týmové práce a učit se novým věcem, loajalitu a uživatelské znalosti MS Office, ŘP sk. B. Praxe v advokacii minimálně půl roku vítána, není však podmínkou; pozice je určena také pro absolventy. Nabízíme: dlouhodobou perspektivu a práci v mladém kolektivu, zázemí zavedené kanceláře, důraz na odborný růst, individuální a zodpovědný přístup školitele s výbornými výsledky u advokátních zkoušek, odpovídající ohodnocení, teambuildingové akce a další bonusy (sick day, prémie v závislosti na výkonu, stravenky, služební telefon i pro soukromé účely, příspěvky na volnočasové aktivity). Mzda dohodou. Předpokládaný nástup dle dohody (srpen, září 2018). Případní zájemci mohou zaslat své životopisy, vždy s motivačním dopisem na adresu office@brno-advokati.com.

Rádi Tě uvítáme v našem týmu!

June 25, 2018

Následky zmeškání lhůty o 47 sekund

Osoba, která nebyla spokojena s rozhodnutím odvolací instance v rámci občanského soudního řízení, se rozhodla domoci svých práv u dovolacího orgánu, a proto se odhodlala podat v zastoupení svého právního zástupce dovolání k Nejvyššímu soudu, na čemž by nebylo nic zajímavého, kdyby je právní zástupce neučinil e-mailem 47 sekund po vypršení dvouměsíční lhůty k jeho podání.

K e-mailové formě podání se vyjadřuje Ústavní soud ČR, a to např. v usnesení ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. III. ÚS 2361/08, dle kterého je pro podání učiněné e-mailem rozhodné, v jakém okamžiku bylo doručeno soudu. K tomu však ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2560/13 ze dne 20. 5. 2014, konstatoval určité zvláštnosti e-mailového podání, a to v případech, kdy účastník svůj úkon odeslal nejpozději ve 23:59 hod. posledního dne lhůty, avšak soudu úkon doputoval až několik minut či hodin po půlnoci dne následujícího po dni, jehož uplynutím příslušná lhůta vypršela. Jedním z důvodu byl i fakt, že soud se s takovým procesním úkonem beztak zpravidla neseznamuje dříve než na začátku své pracovní doby, a proto je na takováto podání potřeba nahlížet jako na materiálně včasné, byť jsou formálně opožděná.

Toliko judikatura Ústavního soudu; nyní budeme pokračovat v našem nastíněném případu, který řešil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3214/2017, kdy e-mailové dovolání bylo Nejvyššímu soudu doručeno 47 sekund po vypršení dvouměsíční lhůty. Kdo by očekával, že soudci Nejvyššího soudu nad tímto zmeškáním lhůty o 47 sekund pouze mávnou rukou, se mýlí. Právě těchto 47 sekund rozhodlo o tom, že se tímto dovoláním Nejvyšší soud co do merita věci vůbec nezabýval, a jako opožděně podané jej odmítl. Uvedl totiž, že lhůta jako konkrétně vyjádřený časový úsek končí uplynutím okamžiku vymezujícího její konec – půlnoci. Uplynutí lhůty pro podání dovolání tedy nezávisí na následném jednání soudu – zda a kdy se jím bude zabývat, ale jen a pouze na okamžiku jejího uplynutí. A jelikož dovolatel neprokázal, že bylo dovolání podáno před půlnocí, trval Nejvyšší soud na svém formalistickém pojetí zmeškání lhůty a dovolání z tohoto důvodu odmítl.

I když autor tohoto krátkého článku není obeznámen s tím, zda byla proti výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu podána ústavní stížnost, její podání by uvítal, neboť by se rád seznámil s názorem Ústavního soudu na danou problematiku.

Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient

June 21, 2018

Uzavření AK z důvodu školení - pátek 22.6.2018

Vážení klienti a obchodní partneři,

dovolujeme si Vás informovat, že v pátek 22.6.2018, bude naše kancelář z důvodu celofiremního školení a teambuildingu uzavřena. V této době nebudeme poskytovat žádné právní služby, vč. ověřování podpisů, a ani reagovat na Vaše e-maily. Rádi pro Vás budeme k dispozici zase v pondělí 25.6.2018. Děkujeme za pochopení.

Mgr. Bc. Kamila Klvačová, advokát

June 15, 2018

Změny vodního zákona

Dne 17. 5. 2018 Senát zamítl vládní návrh novely vodního zákona, avšak Poslanecká Sněmovna dne 29. 5. 2018 na tomto vládním návrhu setrvala a nyní míří k prezidentu republiky.

Důvodem pro vládní návrh bylo snížení administrativní zátěže a eliminace praktických problémů při současném nastavení vodního zákona.

Navrhovanými změnami jsou:

  • Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových bude nově obstarávat Státní fond životního prostředí (místo České inspekce životního prostředí).
  • V případě větší vhodnosti s ohledem na ochranu vod, umožněná vypouštění odpadních vod do vod podzemních (místo povrchových vod) pro soubory staveb.
  • Vodoprávní úřad bude povinen určit opatření obecné povahy omezující podmínky v záplavovém území mimo aktivní zónu dle povodňového nebezpečí, případně povodňového ohrožení.
  • Nově bude kompetentní vodoprávní úřad na úrovni obce s rozšířenou působností dozorovat a sankcionovat fyzické osoby (dříve byla kompetentní Česká inspekce životního prostředí).
  • Od 1. 1. 2021 povinnost toho, kdo shromažďuje odpadní vody v bezodtokové jímce, zajištění odvozu odpadních vod do čistírny odpadních vod a v případě výzvy vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí doložit doklady, které prokazují odvoz odpadních vod za poslední 2 kalendářní roky.

Mgr. Ing. Petra Kučerová, advokátní koncipientka

June 01, 2018

Důležitost a význam advokátní úschovy při koupi nemovitosti!

Pokud jste někdy přemýšleli nad smyslem a účelem advokátní úschovy finančních prostředků, která se nejčastěji využívá při prodejích nemovitých věcí, tak si podrobněji přečtěte následující krátký příběh, který by Vás o její důležitosti mohl přesvědčit.

Kupující a prodávající uzavřeli kupní smlouvu na nemovitou věc, na základě které kupující zaplatil prodávajícímu kupní cenu ve výši 820.000,- Kč. I když kupující nejprve požadoval úhradu kupní ceny prostřednictvím advokátní úschovy, nakonec přáním prodávajícího vyhověl a na advokátní úschově netrval. Následně se však ukázalo, že prodávající nebyl vlastníkem prodávané nemovité věci, když při podpisu (a jeho ověření) kupní smlouvy použil padělaný občanský průkaz skutečného vlastníka prodávané nemovitosti. Za toto své jednání byl následně uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu.

Naštěstí pro kupujícího se prokázalo, že osoba ověřující podpisy (v tomto případě zaměstnanec notáře) na kupní smlouvě, měla zjistit, že občanský průkaz je padělán, a proto byla shledána odpovědnost za vznik škody i u notáře. Kupující se proto následně žalobou domáhal uhrazení škody ve výši 820.000,- Kč, kterou měl uhradit společně a nerozdílně pachatel trestného činu, tj. prodávající, a notář, čemuž soud první instance vyhověl a právo na úhradu částky ve výši 820.000,- kupujícímu přiznal. Žalovaný notář se však proti tomuto rozsudku odvolal, a udělal dobře, neboť odvolací soud jeho povinnost k náhradě škody o 50 % snížil, a to z důvodu, že se kupující na vzniku škodu spolupodílel, což ostatně potvrdil i Nejvyšší soud ČR. Soudy totiž dospěly k závěru, že nevyužití možnosti zaplacení kupní ceny prostřednictvím notářské či advokátní úschovy při prodeji nemovitosti bylo v tomto případě okolností zakládající spoluzavinění kupujícího, neboť kupující svým nestandardním jednáním přispěl k výslednému škodlivému následku, tj. ke ztrátě hodnoty zaplacené kupní ceny. Kdyby kupující složil kupní cenu do advokátní úschovy, ke vzniku škody by nedošlo, neboť podvodné jednání prodávajícího by bylo odhaleno před vložením vlastnického práva do katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu si z 50 % škodu způsobil sám kupující (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 612/2017, ze dne 31. 1. 2018).

Notáři tedy byla uložena povinnost náhrady pouze 50 % kupní ceny, tj. 410.000,- Kč, zbytek byl nucen kupující vymáhat po pachateli trestného činu. Avšak vzhledem k tomu, že již při uzavírání kupní smlouvy pachatel tvrdil, že prostředky získané z kupní ceny za převod nemovitosti použije na úhradu svých dluhů, lze o úspěšném vymožení dlužné částky pochybovat.

Na závěr musím dodat, že advokátní ani notářská úschova finančních prostředků samozřejmě není všespásná, avšak její absence může mít pro účastníky právního vztahu nedozírné, až přímo likvidační následky. Naopak její přítomnost při prodeji nemovitých věcí je stranám vždy k užitku, neboť do právního vztahu mezi strany kupní smlouvy přinese tolik potřebnou právní jistotu a pocit bezpečí, že výše popsané se stranám nestane.

Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient

May 25, 2018

Vyloučení převoditelnosti obchodního podílu na třetí osobu

V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, se Nejvyšší soud ČR vyjádřil v tom smyslu, že ustanovení § 207, resp. § 208 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, je ustanovením dispozitivním, tj. připouští ve společenské smlouvě odchylnou úpravu, neboť nijak nenarušuje statusovou úpravu obchodní společnosti.

Společníci si tedy mohou sjednat, že převod podílu vyloučí jak pro případ převodu na jiného společníka, tak i na jinou třetí osobu. V takovém případě, je-li vyloučena převoditelnost na jiného společníka a současně také na třetí osobu, je podíl ve společnosti zcela nepřevoditelný. Pouze v případě, je-li podíl vtělen do kmenového listu, je nemožné vyloučit či omezit převod podílu.

Dále se nejvyšší soud vyjádřil k systematice právní úpravy převodu podílu v s.r.o. v zákoně o obchodních korporacích s tím, že právní úprava umožňuje jak neomezenou převoditelnost, tak částečné omezení i vyloučení převoditelnosti podílu. Je-li podíl nepřevoditelný, v případě postižení podílu exekučním příkazem, zaniká dnem právní moci exekučního příkazu účast společníka ve společnosti a vzniká nárok na vypořádací podíl. V případě exekuce podílu převoditelného nebo částečně převoditelného, účast společníka ve společnosti zaniká až udělením příklepu v dražbě.

Mgr. Bc. Kamila Klvačová, advokát

May 18, 2018

Imunita ústavních soudců u přestupků

Pro sjednocení přestupkové imunity ústavních soudců, poslanců a senátorů byl předložen senátní návrh novely zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu a zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Prvním čtením v Poslanecké sněmovně tento senátní návrh novely dne 20. 3. 2018 prošel a byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, který je garančním výborem.

Cílem novely je zrušit přestupkovou imunitu tak, aby soudci Ústavního soudu odpovídali za své přestupky tak, jak za ně odpovídají poslanci a senátoři, kterým byla přestupková imunita zrušena zákonem č. 78/2002 Sb.

Dle novely by se přestupek, kterého se dopustil soudce Ústavního soudu, projednával dle zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, pokud soudce Ústavního soudu nepožádá příslušný orgán, který má daný přestupek projednávat, aby byl tento přestupek projednán v kárném řízení dle zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu.

V případě, že soudce Ústavního soudu požádá o projednání přestupku v kárném řízení, bude možné v tomto kárném řízení uložit soudci takovou sankci, kterou za přestupek stanoví zvláštní právní předpis.

Mgr. Ing. Petra Kučerová, advokátní koncipientka

May 04, 2018

Náhrada nemajetkové újmy sekundárních obětí

Dnes se budu zabývat odčiňováním nemajetkové újmy sekundárních obětí při ublížení na zdraví osob jim blízkých, neboť právní úprava doznala s nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, velkých změn. Nejprve si však musíme vymezit pojem sekundárních obětí, a to za pomoci mezilidských vztahů. Mezi ty patří jednoznačně vztahy mezi rodinnými příslušníky a dalšími blízkými osobami, jež vzájemně spojuje velmi silné citové pouto. Pokud v těchto vztazích dojde k zásahu do fyzické integrity jedné osoby (primární oběť), pociťuje zpravidla takovýto zásah i osoba druhá, jí blízká. V takových případech poté hovoříme o sekundárních obětech, jejichž vzniklá citová újma by měla být škůdcem taktéž odčiněna.

Starý občanský zákoník odškodňoval náhradou škody pouze sekundární oběti po zesnulém uvedené v ustanovení § 444 odst. 3, když každé takové osobě určil, jaká částka odškodnění jí bude přiznána, a to podle jejího vztahu se zesnulým. Např. manželce náleželo 240.000,- Kč a každému sourozenci zesnulého 175.000,- Kč. Avšak toto ustanovení bylo terčem velké kritiky, když v podstatě nikterak nereagovalo na skutečné mezilidské vztahy mezi osobami, neboť např. v případě dvou synů zesnulého, u kterých se jeden o zesnulého několik let staral a vyživoval ho, avšak druhý se s ním ani nestýkal, by oba dostali odškodnění ve stejné výši, a to i přes to, že vztahy mezi nimi a zesnulým nedosahovaly stejné úrovně.

Stávající občanský zákoník tuto koncepci opustil a v ustanovení § 2959 stanovil, že v případě usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví se budou odčiňovat duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti a všem jiným blízkým osobám, a to peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. V případě, pokud nebude možné tuto náhradu takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Tyto částky však nejsou nikterak omezeny žádnou maximální výší požadované částky, neboť jediným korektivem zde jsou zásady slušnosti. Pokud však nebude poškození zdraví u poškozeného dosahovat závažnosti požadované ustanovením § 2959 občanského zákoníku (nedojde k usmrcení ani k závažnému ublížení na zdraví poškozeného), bude se muset sekundární oběť domáhat svého práva na odčinění nemajetkové újmy podle obecných pravidel o náhradě škody.

Vojtěch Strnka, advokátní koncipient

April 30, 2018