Ochrana před nekalými praktikami některých směnáren

Pokud se Vám někdy stalo, že jste si směnili Vaše těžce vydělané finanční prostředky a v po chvíli jste zjistili, jak nevýhodná pro Vás tato směna byla, nezoufejte, blýská se na lepší časy! Již brzy byste v takovém případě mohli odstoupit od této nevýhodné smlouvy, a vrácené finanční prostředky směnit výhodněji jinde.

Dne 12. 9. 2018 byl totiž v prvním čtení v Poslanecké sněmovně schválen vládní návrh novely zákona o směnárenské činnosti, jež si klade za cíl bojovat s nekalými praktikami směnárenské činnosti. Hlavní změnou oproti stávající právní úpravě bude nově právo zákazníka na odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu, kterou ve směnárně uzavře. Jelikož poslanci odhlasovali lhůtu k odstoupení od smlouvy v délce dvou hodin, bude moci každý zákazník v této lhůtě bezplatně od směnárenského obchodu odstoupit. Avšak jak už to tak bývá, ani to není bez výjimek – možnost odstoupení se vztahuje pouze na částku do výše 1.000,- eur. Proto pokud si někdo smění např. částku ve výši 1.200,- eur, tak bude moci do dvou hodin odstoupit od této smlouvy pouze v rozsahu částky ve výši 1.000 eur.

Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient

September 13, 2018

Advokátní kancelář hledá koncipienta/koncipientku!

Zavedená advokátní kancelář s více než 13 letou tradicí poskytující komplexní právní služby přijme do svého týmu pro své sídlo v Brně uchazeče na pozici advokátní koncipient/koncipientka pro výkon generální praxe (včetně trestního práva). Požadujeme: vysokoškolské vzdělání právnického charakteru (Mgr.) – popř. dokončení do 30.9.2018, bezúhonnost, výbornou znalost práva s důrazem na schopnost znalosti aplikovat v praxi, schopnost týmové práce a učit se novým věcem, loajalitu a uživatelské znalosti MS Office, ŘP sk. B. Praxe v advokacii minimálně půl roku vítána, není však podmínkou; pozice je určena také pro absolventy. Nabízíme: dlouhodobou perspektivu a práci v mladém kolektivu, zázemí zavedené kanceláře, důraz na odborný růst, individuální a zodpovědný přístup školitele s výbornými výsledky u advokátních zkoušek, odpovídající ohodnocení, teambuildingové akce a další bonusy (sick day, prémie v závislosti na výkonu, stravenky, služební telefon i pro soukromé účely, příspěvky na volnočasové aktivity). Mzda dohodou. Předpokládaný nástup dle dohody (září – první polovina října 2018). Případní zájemci mohou zaslat své životopisy, vždy s motivačním dopisem na adresu office@brno-advokati.com.

Rádi Tě uvítáme v našem týmu!

September 12, 2018

Možnost jednočinného souběhu trestných činů Dotačního podvodu a Poškození finančních zájmů Evropské unie

Dotační podvody, zejména pak ty týkající se peněz z rozpočtu Evropské unie, jsou dnes živým politickým i společenským tématem. Z toho důvodu vyvstala otázka vztahu trestných činů Dotačního podvodu dle § 212 zákona č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník (dále jen „TZ“) a trestného činu Poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 TZ, respektive možnosti jejich jednočinného souběhu. Tedy posouzení situace, kdy jeden skutek naplňuje znaky obou skutkových podstat.

V případě, že by nebyl jednočinný souběh možný, muselo by se určit, který z oněch dvou trestných činů je ve vztahu speciality k tomu druhému. Naopak v případě, že by opravdu byl jednočinný souběh možný, muselo by se určit, v jaké výši se přičte způsobená škoda ke každému z nich, protože typicky Evropská unie pokrývá jen určitou část celého obnosu (zpravidla 85%) a zbylá částka je z veřejných rozpočtů státu nebo územního samosprávního celku. V rámci této varianty jde vymezit tři možné scénáře:

  1. Škodu je nutné rozdělit podle toho, z jakého rozpočtu peníze pochází (např. 85% k trestnému činu Poškození finančních zájmů Evropské unie a 15% k trestnému činu Dotačního podvod).
  2. Veškerou škodu lze klást za vinu k trestnému činu Dotačního Podvod, a u trestného činu Poškození finančních zájmů Evropské lze klást za vinu pouze škodu způsobenou EU.
  3. Veškerou škodu lze klást za vinu u obou trestných činů v plné výši.

Přesně touto otázkou se zabývalo trestněprávní kolegium Nejvyššího soudu ve svém Stanovisku ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. Tpjn 300/2017. Zde se soud jasně vyjádřil, že jednočinný souběh shora uvedených trestných činů možný je. Vypořádal se i s otázkou přičítání škody. Konkrétně zvolil zde uvedenou variantu b), tedy u trestného činu podvodu lze klást za vinu celou škodu (škodu způsobenou státu i škodu způsobenou EU), přičemž k trestnému činu Poškození finančních zájmů Evropské unie lze klást za vinu pouze škodu způsobenou EU.

Toto řešení zvolil Nejvyšší soud zejména proto, že ostatní varianty nedostatečně vystihovaly závažnost skutku pachatele. Zejména pak ve variantě a), kdy by mohlo dojít k situaci, kdy by z důvodu rozdělení škody nemusely být naplněny znaky kvalifikovaných skutkových podstat spočívající ve způsobení škody určitého rozsahu (zejména značnou škodu nebo škodu velkého rozsahu), přičemž by nebyla plně vystižena typová závažnost činu, a pachatel by tak byl bezdůvodně zvýhodněn.

Problémem této zvolené varianty může být spatřován zejména v narušení zásady ne bis in idem (ne dvakrát o tomtéž). Škoda způsobená EU je tu totiž kladena za vinu u obou trestných činů. Nejvyšší soud narušení dané zásady ve svém stanovisku nespatřuje, neboť výše škody je zde kvalifikační okolností trestných činů, nikoliv přitěžující okolností. Daný postup je dle Nejvyššího soudu u jednočinných souběhů, kdy se znaky skutkových podstat alespoň částečně překrývají, běžný, přičemž judikatura ho již v minulosti nejednou potvrdila.

 Lukáš Verner, advokátní praktikant

September 10, 2018

Bude v případě úmrtí manžela dokončeno umělé oplodnění?

V případě, že manželský pár splní všechny zákonné podmínky pro umělé oplodnění a má v pořádku veškeré dokumenty tak, že nic nebrání provést umělé oplodnění a manžel zemře, vyvstává otázka, zda bude v léčbě pokračováno.

Manželka žalovala zdravotnické zařízení, aby mu bylo uloženo provést žalobkyni umělé oplodnění, které žalovaná odmítla provést vzhledem k tomu, že zde nebyl platný souhlas manžela žalobkyně (byl starší než 6 měsíců).

Takovým případem se zabýval Nejvyšší soud ČR, který ve svém rozsudku ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 21 Cdo 4020/2017 rozhodl takto:

Poskytovatel, kterému bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru reprodukční medicína, není povinen dokončit umělé oplodnění ze zárodečné buňky ženy a kryokonzervovaných spermií jejího zemřelého manžela.

Dokončit proces umělého oplodnění podle zákona o specifických lékařských službách je poskytovatel povinen jen v rámci léčby neplodného páru. Postup podle tohoto zákona je možný jen „inter vivos“ (mezi živými), a to navíc jen při „léčbě neplodnosti“. Po smrti muže tvořícího neplodný pár, již pojmově o neplodném páru nelze uvažovat, a nelze proto ani takový neplodný pár „léčit“.

Platná právní úprava, jak je stanovena v českém právním řádu, se s ohledem na judikaturní závěry Evropského soudu pro lidská práva nachází v prostoru pro uvážení států a námitky žalobkyně proto nelze uznat ani na podkladě čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nejvyšší soud tak neshledává důvod k přijetí závěru o skutečném zásahu do práva na respektování soukromého života žalobkyně.

Mgr. Ing. Petra Kučerová, advokátní koncipientka

June 29, 2018

Následky zmeškání lhůty o 47 sekund

Osoba, která nebyla spokojena s rozhodnutím odvolací instance v rámci občanského soudního řízení, se rozhodla domoci svých práv u dovolacího orgánu, a proto se odhodlala podat v zastoupení svého právního zástupce dovolání k Nejvyššímu soudu, na čemž by nebylo nic zajímavého, kdyby je právní zástupce neučinil e-mailem 47 sekund po vypršení dvouměsíční lhůty k jeho podání.

K e-mailové formě podání se vyjadřuje Ústavní soud ČR, a to např. v usnesení ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. III. ÚS 2361/08, dle kterého je pro podání učiněné e-mailem rozhodné, v jakém okamžiku bylo doručeno soudu. K tomu však ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2560/13 ze dne 20. 5. 2014, konstatoval určité zvláštnosti e-mailového podání, a to v případech, kdy účastník svůj úkon odeslal nejpozději ve 23:59 hod. posledního dne lhůty, avšak soudu úkon doputoval až několik minut či hodin po půlnoci dne následujícího po dni, jehož uplynutím příslušná lhůta vypršela. Jedním z důvodu byl i fakt, že soud se s takovým procesním úkonem beztak zpravidla neseznamuje dříve než na začátku své pracovní doby, a proto je na takováto podání potřeba nahlížet jako na materiálně včasné, byť jsou formálně opožděná.

Toliko judikatura Ústavního soudu; nyní budeme pokračovat v našem nastíněném případu, který řešil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3214/2017, kdy e-mailové dovolání bylo Nejvyššímu soudu doručeno 47 sekund po vypršení dvouměsíční lhůty. Kdo by očekával, že soudci Nejvyššího soudu nad tímto zmeškáním lhůty o 47 sekund pouze mávnou rukou, se mýlí. Právě těchto 47 sekund rozhodlo o tom, že se tímto dovoláním Nejvyšší soud co do merita věci vůbec nezabýval, a jako opožděně podané jej odmítl. Uvedl totiž, že lhůta jako konkrétně vyjádřený časový úsek končí uplynutím okamžiku vymezujícího její konec – půlnoci. Uplynutí lhůty pro podání dovolání tedy nezávisí na následném jednání soudu – zda a kdy se jím bude zabývat, ale jen a pouze na okamžiku jejího uplynutí. A jelikož dovolatel neprokázal, že bylo dovolání podáno před půlnocí, trval Nejvyšší soud na svém formalistickém pojetí zmeškání lhůty a dovolání z tohoto důvodu odmítl.

I když autor tohoto krátkého článku není obeznámen s tím, zda byla proti výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu podána ústavní stížnost, její podání by uvítal, neboť by se rád seznámil s názorem Ústavního soudu na danou problematiku.

Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient

June 21, 2018

Uzavření AK z důvodu školení - pátek 22.6.2018

Vážení klienti a obchodní partneři,

dovolujeme si Vás informovat, že v pátek 22.6.2018, bude naše kancelář z důvodu celofiremního školení a teambuildingu uzavřena. V této době nebudeme poskytovat žádné právní služby, vč. ověřování podpisů, a ani reagovat na Vaše e-maily. Rádi pro Vás budeme k dispozici zase v pondělí 25.6.2018. Děkujeme za pochopení.

Mgr. Bc. Kamila Klvačová, advokát

June 15, 2018

Změny vodního zákona

Dne 17. 5. 2018 Senát zamítl vládní návrh novely vodního zákona, avšak Poslanecká Sněmovna dne 29. 5. 2018 na tomto vládním návrhu setrvala a nyní míří k prezidentu republiky.

Důvodem pro vládní návrh bylo snížení administrativní zátěže a eliminace praktických problémů při současném nastavení vodního zákona.

Navrhovanými změnami jsou:

  • Správu poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových bude nově obstarávat Státní fond životního prostředí (místo České inspekce životního prostředí).
  • V případě větší vhodnosti s ohledem na ochranu vod, umožněná vypouštění odpadních vod do vod podzemních (místo povrchových vod) pro soubory staveb.
  • Vodoprávní úřad bude povinen určit opatření obecné povahy omezující podmínky v záplavovém území mimo aktivní zónu dle povodňového nebezpečí, případně povodňového ohrožení.
  • Nově bude kompetentní vodoprávní úřad na úrovni obce s rozšířenou působností dozorovat a sankcionovat fyzické osoby (dříve byla kompetentní Česká inspekce životního prostředí).
  • Od 1. 1. 2021 povinnost toho, kdo shromažďuje odpadní vody v bezodtokové jímce, zajištění odvozu odpadních vod do čistírny odpadních vod a v případě výzvy vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí doložit doklady, které prokazují odvoz odpadních vod za poslední 2 kalendářní roky.

Mgr. Ing. Petra Kučerová, advokátní koncipientka

June 01, 2018

Důležitost a význam advokátní úschovy při koupi nemovitosti!

Pokud jste někdy přemýšleli nad smyslem a účelem advokátní úschovy finančních prostředků, která se nejčastěji využívá při prodejích nemovitých věcí, tak si podrobněji přečtěte následující krátký příběh, který by Vás o její důležitosti mohl přesvědčit.

Kupující a prodávající uzavřeli kupní smlouvu na nemovitou věc, na základě které kupující zaplatil prodávajícímu kupní cenu ve výši 820.000,- Kč. I když kupující nejprve požadoval úhradu kupní ceny prostřednictvím advokátní úschovy, nakonec přáním prodávajícího vyhověl a na advokátní úschově netrval. Následně se však ukázalo, že prodávající nebyl vlastníkem prodávané nemovité věci, když při podpisu (a jeho ověření) kupní smlouvy použil padělaný občanský průkaz skutečného vlastníka prodávané nemovitosti. Za toto své jednání byl následně uznán vinným ze spáchání trestného činu podvodu.

Naštěstí pro kupujícího se prokázalo, že osoba ověřující podpisy (v tomto případě zaměstnanec notáře) na kupní smlouvě, měla zjistit, že občanský průkaz je padělán, a proto byla shledána odpovědnost za vznik škody i u notáře. Kupující se proto následně žalobou domáhal uhrazení škody ve výši 820.000,- Kč, kterou měl uhradit společně a nerozdílně pachatel trestného činu, tj. prodávající, a notář, čemuž soud první instance vyhověl a právo na úhradu částky ve výši 820.000,- kupujícímu přiznal. Žalovaný notář se však proti tomuto rozsudku odvolal, a udělal dobře, neboť odvolací soud jeho povinnost k náhradě škody o 50 % snížil, a to z důvodu, že se kupující na vzniku škodu spolupodílel, což ostatně potvrdil i Nejvyšší soud ČR. Soudy totiž dospěly k závěru, že nevyužití možnosti zaplacení kupní ceny prostřednictvím notářské či advokátní úschovy při prodeji nemovitosti bylo v tomto případě okolností zakládající spoluzavinění kupujícího, neboť kupující svým nestandardním jednáním přispěl k výslednému škodlivému následku, tj. ke ztrátě hodnoty zaplacené kupní ceny. Kdyby kupující složil kupní cenu do advokátní úschovy, ke vzniku škody by nedošlo, neboť podvodné jednání prodávajícího by bylo odhaleno před vložením vlastnického práva do katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu si z 50 % škodu způsobil sám kupující (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 612/2017, ze dne 31. 1. 2018).

Notáři tedy byla uložena povinnost náhrady pouze 50 % kupní ceny, tj. 410.000,- Kč, zbytek byl nucen kupující vymáhat po pachateli trestného činu. Avšak vzhledem k tomu, že již při uzavírání kupní smlouvy pachatel tvrdil, že prostředky získané z kupní ceny za převod nemovitosti použije na úhradu svých dluhů, lze o úspěšném vymožení dlužné částky pochybovat.

Na závěr musím dodat, že advokátní ani notářská úschova finančních prostředků samozřejmě není všespásná, avšak její absence může mít pro účastníky právního vztahu nedozírné, až přímo likvidační následky. Naopak její přítomnost při prodeji nemovitých věcí je stranám vždy k užitku, neboť do právního vztahu mezi strany kupní smlouvy přinese tolik potřebnou právní jistotu a pocit bezpečí, že výše popsané se stranám nestane.

Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient

May 25, 2018

Vyloučení převoditelnosti obchodního podílu na třetí osobu

V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5719/2016, se Nejvyšší soud ČR vyjádřil v tom smyslu, že ustanovení § 207, resp. § 208 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, je ustanovením dispozitivním, tj. připouští ve společenské smlouvě odchylnou úpravu, neboť nijak nenarušuje statusovou úpravu obchodní společnosti.

Společníci si tedy mohou sjednat, že převod podílu vyloučí jak pro případ převodu na jiného společníka, tak i na jinou třetí osobu. V takovém případě, je-li vyloučena převoditelnost na jiného společníka a současně také na třetí osobu, je podíl ve společnosti zcela nepřevoditelný. Pouze v případě, je-li podíl vtělen do kmenového listu, je nemožné vyloučit či omezit převod podílu.

Dále se nejvyšší soud vyjádřil k systematice právní úpravy převodu podílu v s.r.o. v zákoně o obchodních korporacích s tím, že právní úprava umožňuje jak neomezenou převoditelnost, tak částečné omezení i vyloučení převoditelnosti podílu. Je-li podíl nepřevoditelný, v případě postižení podílu exekučním příkazem, zaniká dnem právní moci exekučního příkazu účast společníka ve společnosti a vzniká nárok na vypořádací podíl. V případě exekuce podílu převoditelného nebo částečně převoditelného, účast společníka ve společnosti zaniká až udělením příklepu v dražbě.

Mgr. Bc. Kamila Klvačová, advokát

May 18, 2018