Ústavní soud zrušil přechodné ustanovení umožňující exekuci majetku manžela povinného

Nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 31.3.2015 sp. zn. Pl ÚS 1/14 došlo (resp. dojde, dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, což ke dni 15.4.2015 nebylo splněno) ke zrušení čl. LII bodu 2 (přechodné ustanovení) zákona č. 303/2013 Sb., které dosud znělo: „Exekuční příkaz vydaný po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. v řízeních zahájených před nabytím účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. se řídí zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb.“

Tento nález dopadá na exekuční řízení, která byla zahájena do 31.12.2013, a to v souvislosti s následnou tzv. rekodifikací soukromého práva, když od 1.1.2014 se i na tato dříve zahájená řízení dle zákona č. 303/2013 Sb. vztahovala právní úprava exekučního příkazu, která však byla účinnou nikoli v době zahájení exekuce, ale až od 1.1.2013. Toto mělo zásadní právní důsledky, neboť až od 1.1.2013 bylo možné exekučně postihnout výlučný majetek manžela povinného k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů; dříve toto možné nebylo.

Jde o případ tzv. pravé retroaktivity, neboť majetek manžela povinného k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, bylo možné exekučním příkazem na majetek manžela povinného postihnout dle § 262a odst. 2 o.s.ř. až počínaje 1.1.2013, nikoli byla-li exekuce zahájena dříve. A díky čl. LII bod 2 zákona č. 303/2013 Sb. došlo po 1.1.2014 ke stavu, že se právní úprava platná od 1.1.2013 aplikovala legálně zpětně, a to i přes znění přechodných ustanovení (čl. IV bod 1) zákona č. 396/2012 Sb., že řízení zahájená přede dnem 1.1.2013 se dokončí podle dosavadních předpisů.

Dle názoru Ústavního soudu ČR je shora uvedené přechodné ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem a nepřípustně zakládá pravou retroaktivitu, která od 1.1.2014 zpětně umožňuje postih dosud nepostižitelného výlučného majetku manžela povinného a tím zasahuje do základního práva manžela povinného na ochranu vlastnictví dle čl. 11 LZPS. Manžel povinného mohl do 31.12.2013 důvodně očekávat, že dle právních předpisů a ustálené judikatury jeho majetek nemůže být předmětem exekuce a retroaktivní změna tak mohla vést až k vyloučení zákonné výluky ze společného jmění manželů /dle tehdejšího § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb./.

Kompletní text judikátu: http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/Pl._US_1_14_pro_web.pdf

Mgr. Bc. Kamila Klvačová, advokát