Daily Archives: 5.3.2018

Škůdce má ze zákona povinnost nahradit poškozenému při ublížení na zdraví způsobenou újmu, a to peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Mezi takovéto nároky lze zařadit i bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění. Právní úprava účinná do konce roku 2013 vázala v zákoně č. 40/1964 Sb., (starý) občanský zákoník, právo na výplatu bolestného a náhradu za ztížení společenského uplatnění na osobu pozůstalého, a proto nešlo tyto práva platně postoupit na jinou osobu. Zákonodárce totiž zakazoval podstoupit pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele, a dále, že mezi takovéto pohledávky lze zařadit i právo na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4845/2017, pak mezi takto nepostupitelná práva přiřadilo i obdobná práva vyplývající z náhrady způsobené újmy na zdraví, např. jednorázové odškodnění pozůstalých podle ustanovení § 444 odst. 3 starého občanského zákoníku, a proto ani toto právo nešlo dle staré právní úpravy kvůli jeho ryze osobnímu charakteru postoupit na jinou osobu.

I když současná právní úprava postupitelnost pohledávek na peněžité odčinění újmy na zdraví přímo nezakazuje, není zcela jasné, jak je nutné před postoupením těchto pohledávek postupovat. Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uvádí, že je možné na někoho převést i osobnostní práva poškozeného za předpokladu, že byly za jeho života jako dluh uznány nebo jako pohledávky zažalovány. Nicméně je zde ještě jeden výkladový názor, a sice že se v případě pohledávek na peněžité odčinění újmy na zdraví nejedná o práva vázána výlučně na osobu poškozeného, a proto je možné je postupovat i bez jejich uznání či zažalovaní za života poškozeného. I když druhý výklad by byl pro většinu z nás přijatelnější, nezbývá nám nic jiného, než počkat, jak se k této problematice postaví judikatura, zejména tedy Nejvyšší soud ČR.

Mgr. Vojtěch Strnka, advokátní koncipient